Tvrz Bouda v Orlických horách

Tvrz Bouda v roce 1986 a teď...

Před pár dny jsem při bloudění světosítí narazil na mém oblíbeném serveru na hezoučké fotoalbum. Tvrz Bouda v Orlických horách - a najednou jsem byl ve vzpomínkách (bohužel jen ve vzpomínkách) někde v roce 1986.... Porovnal jsem tyhle nádherné fotky s naším starým fotoalbem, a nevím, jestli má cenu uspořádat malý výlet - bude to mít ještě ten správný nádech romantiky a mírného nebezpečí, jako když jsme tohle podzemí objevovali jen s baterkou a bez průvodců? Ale teď se zase člověk dozví od odborníků takových nových věcí...... takže pro kamarády jsou tu mé hodně staré fotky, pro náhodné kolemjdoucí je tu tip na výlet.
Velice podrobný popis této tvrze je na oficiálních stránkách, je zde i otevírací doba.
Všechny barevné fotografie jsou poskytnuty autorem - Daniel Dočekal, server www.pooh.cz (velice děkuji) a publikovány v souladu s podmínkami, které jsou na jeho stránkách uveřejněny. Ostatní jsou vybrané z mého fotoalba.
Takže jak to vypadalo před dvaceti lety............

	Takhle vypadal vstupní objekt. Už zde je vidět kolik práce noví majitelé odvedli - tady je současný stav.
	A na střeše se v létě pořádaly příjemné pikniky - to už by dneska asi neprošlo....
	Do Boudy se dalo vloupat čtyřmi vstupy - vchodovým objektem (o fotku výš), tímhle bunkrem, dělovou věží a nouzovým východem.
	A tohle je ta dělová věž - tady v novém pohledu zdola, vcelku by mě zajímaly rozměru zvonu, který tady měl být osazený. Tady nahoře jsme nejčastěji tábořili (pro šťouraly - tenhle můj přestupek je již dávno promlčen). A k večeru se chodilo dolů do podzemních sálů hrát na kytary a zpívat - nádherná akustika a krásný zážitek.....
	A ještě nouzový východ - nahoře ústí pár metrů od věže. Bylo životně důležité udržet se na příčkách žebříku, ale taky to, aby se na rezavých příčkách udržel človíček nad vámi. A také bylo nepříjemné, že tenhle východ začíná na plošině nad schody bez zábradlí - ještě dnes je pod schody smutná připomínka.
	A tohle jsou už "pohodlné" schody z mezipatra ven dělovou věží - vcelku úzké a bez zábradlí. A nahoře je mezera i mezi stěnou a schody - nezapírám, neoblibuji si výšky - poprvé jsem je zdolal s vyplazeným jazykem a po čtyřech... Ale dneska už je to o něčem jiném..... to zábradlí se mi vyloženě líbí....
	Odvedená práce před zpřístupněním pro veřejnost musela být opravdu příšerná - dneska je výdřeva i v chodbách, do kterých jsme se báli vkročit....
	A i další prostory vypadají trošku civilizovaněji....
	Venku nás tenkrát velice zaujal tenhle malý bunkřík - tuším že se nazýval řopík, prý podle Ředitelství Opevňovacích Prací. Údajně na něm byla třaskavinami testována výdrž - vzhledem k tomu, že je nožičkama vzhůru bych tomu věřil. Ale jinak je celej..... Vcelku tyhle fotky (a také internetová prezentace Boudy) mě přesvědčily, že malý výlet by nebyl ztrátou času. Takže se možná někdy v příštím roce v Orlických horách uvidíme - jestli vám není cizí trochu vojenské historie zapasované do nádherného okolí Suchého vrchu.......